Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Model PRISMOD predikující vývoj počtu vězňů
Dušek, Libor ; Buonanno, Paolo ; Vávra, Jan
Metodika popisuje nově vyvinutý simulační model PRISMOD a software, který jej implementuje. Hlavním účelem modelu je predikovat vývoj v počtu vězňů ve výkonu trestu v České republice během příštích 10 let. Model simuluje počet vězňů pomocí inflow-outflow přístupu na základě vstupních parametrů odhadnutých z detailních statistických dat. Hlavními parametry jsou počet trestných činů, pravděpodobnost obžalování a odsouzení pachatele, pravděpodobnost uložení nepodmíněného trestu, délka trestu, a pravděpodobnost podmíněného propuštění. PRISMOD zohledňuje přeměny podmíněného trestu, přeměny obecně prospěšných prací, a návraty do výkonu trestu po podmíněném propuštění. Vězeňskou populace modeluje separátně dle kategorií trestných činů a typů věznic.
Hrozí opět přeplnění věznic? Predikce vývoje počtu vězňů v České republice
Dušek, Libor
Studie prezentuje projekce budoucího vývoje počtu vězňů na základě nově vyvinutého\nsimulačního modelu. Poukazuje též na hlavní trendy v trestní politice a kvantifikuje jejich\ndopady na růst počtu vězňů. Aktuálně je v českých věznicích 18 609 vězňů ve výkonu trestu. Pokud se kriminalita a trestní politika nezmění, odhadujeme, že tento počet ke konci roku 2016 dosáhne 20 000 a následně se ustálí na počtu 20 360 vězňů. Pokud budou pokračovat dosavadní trendy v kriminalitě a trestní politice, odhadujeme, že počet vězňů bude trvale růst a v roce 2024 dosáhne 21 740 vězňů.
Kde hledat příčiny přeplněných věznic
Dušek, Libor
Za posledních deset let v Česku vzrostl počet vězňů odpykávajících si trest ve věznicích z cca 13,000 na 20,500. Studie kvantifikuje, jakou měrou se různé faktory podílely na tomto nárůstu. Ve sledovaném období výrazně vzrostla pravděpodobnost, že odhalený pachatel bude odsouzen. Tento faktor zvýšil počet vězňů o cca 3300. Druhým významným faktorem byl růst procenta odsouzených, kteří jsou potrestání nepodmíněným trestem. Tento faktor zvýšil počet vězňů o cca 3100. O něco menší mírou se na růstu počtu vězňů podílelo prodlužování délky trestů, ke kterému došlo jen v posledních dvou letech. Kdyby v posledních letech neklesala kriminalita, byly by věznice nejspíše o dost plnější. Při současné trestní politice je počet vězňů „předurčen“ k tomu, aby ještě o něco stoupl. Eventuální amnestie by měla jen velmi krátkodobý efekt, během dvou let by se věznice naplnily na současnou úroveň.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.